Házenkáři letos sjížděli řeku Sázavu.

Patnáctičlenná výprava kutnohorských házenkářů a jejich kamarádů se letos na přelomu června a července vydala na Sázavu, na které se chtěla plavit 3 dny - od úterý do čtvrtka ………


Již dlouhá léta se někteří z kutnohorských házenkářů vydávají pravidelně v letní přestávce na “vodu” po českých řekách. Tato tradice vznikla v polovině osmdesátých let minulého století a pokračovala až do roku 2000. V roce 2010 byla obnovena mladšími členy, kteří spolu s několika původními ze “staré party” postupně zdolali české řeky Sázavu / 2010 /, Vltavu / 2011 /, Ohři / 2012 /, Otavu / 2013 /, Berounku / 2014 / a Lužnici / 2015 /. Jezdilo se vždy cca dva týdny před začátkem prázdnin, kdy ještě není na českých řekách tak velký nával. A většinou na 3-4 dny. V roce 2016 zamířila výprava poprvé do zahraničí, tentokrát na 5 dní na slovenský Hron. A v roce 2017 přišel na řadu v minulosti dlouho plánovaný polsko-slovenský Dunajec a Poprad a opět na 5 dní. V roce 2018 to byl podruhé slovenský Hron, tentokrát na 6 dní. Po třech letech v zahraničí se v roce 2019 konal návrat domů, tehdy na 4 dny na jihočeskou Otavu.

No a v letošním roce přišla na řadu Sázava, v plánu byly 3 úseky ze Zruče do Sázavy. Již předem bylo rozhodnuto, že výprava bude mít stálou základnu v Kácově v kempu U Kouzelníka a že tedy nebude, jako tomu bylo vždy v minulosti, každý den balit a přejíždět. Výpravy zúčastnilo celkem 15 současných či bývalých hráčů, rodinných příslušníků a kamarádů. Sraz byl ve zmíněném kempu v Kácově v neděli 29.června. Sem v odpoledních hodinách dorazilo auty či vlakem 12 členů výpravy – Jirka Červenka, Jirka Hájek, Tomáš Hájek, Radek Hovorka, Milan Novotný, Jirka Pícha, Petr Polívka, Pavel Rudolf, Pavel Šimůnek, Filip Thieme, Jirka Vobořil a Petr Vobořil. V pondělí 30.června po obědě dorazili na motorkách Pepa Tvrdík s kamarádem Martinem Svitákem a vlakem Ondra Šimůnek. Většina výpravy nocovala ve 3 pronajatých chatkách, další ve stanu či v autě. No a jeden nejmenovaný člen výpravy nocoval v hotelu / holt “rozmazlený” pražák /.

Již předem byl schválem plán – v pondělí volný den, odpoledne exkurze v místním pivovaru Hubertus a večer posezení v pivovarské restauraci Šalanda. Na vodu se mělo vyrazit v úterý a to ze Zruče nad Sázavou / kam se měla výprava přemístit proti proudu Sázavy vlakem / do Kácova, ve středu pokračovat z Kácova do Českého Šternberku / a návrat do Kácova vlakem / a ve čtvrtek přejezd vlakem do Českého Šternberku a odtud po vodě do Sázavy. Odtud opět návrat vlakem do Kácova. A v pátek návrat domů. V půjčovně Bisport, bylo zamluveno 5 plastových kanoí + 1 pětimístný raft / to proto, že JČ byl z důvodů operace lokte neschopen pádlovat a tak ho zbylá čtveřice vlastně vezla /. Plán téměř dokonalý.

V neděli i v pondělí vše proběhlo k naprosté spokojenosti. Nedělní “večírek na přivítanou” i pondělní prohlídka pivovaru neměla chybu a večerní posezení v Šalandě bylo fakt vydařené / po předem objednané huse i kvantu zelených se jen zaprášilo /. Co ale bylo první dva dny proti, tak to bylo počasí. Neděle a část pondělí doslova “prochcala” a voda v řece stoupala a stoupala. A v pondělí večer nám z půjčovny došla špatná zpráva, že v úterý se má ve Zruči hladina Sázavy přiblížit ke 2.stupni povodňové aktivity a za tohoto stavu nám objednané lodě půjčit nemohou. A tak na řadu přišel náhradní plan. V úterý výlet vlakem do Českého Šternberku, zde prohlídka hradu, oběd v některé z restaurací a návrat do Kácova. Zatímco prohlídka hradu se konala, oběd nikoliv. V obci totiž nešel proud a všude bylo zavřeno. A tak výprava vyrazila pěšky po “červené” proti proudu do cca 7 km vzdáleného Soběšína, zda tam nebude lépe. Ještě, že cestou byl nedaleko motorest u dálnice U Rybiček, kde přišel na řadu plánovaný oběd. V Soběšíně totiž byla hospoda zavřená a totéž i kiosek u vody, který byl zaplaven. A tak byl na programu návrat vlakem do Kácova a poté grilovačka v táboře.

No a večer bylo v půjčovně Bisport dohodnuto, že ve středu 1.července již bude možné na vodu vyrazit, z důvodů vyššího stavu však výprava vyrazila raději na 3 pětimístných raftech. Po přesunu do Zruče se vyrazilo ve složení posádek: 1= Sviták, Thieme, Polívka, Rudolf - Tvrdík, 2= Novotný, T.Hájek, P.Vobořil, J.Hájek – J.Vobořil a 3= Hovorka, Pícha, P.Šimůnek, O.Šimůnek – Červenka. V řece bylo vody hodně, ale plavba na raftu je a byla docela nuda. I když o zajímavé momentky nouze, jako vždy rozhodně nebyla. Dokonce došlo i na tradiční vodní války, které se zůčastnily dva ze tří raftů.

Druhý den na řece byl na programu úsek z Kácova do Českého Šternberku. Zde pouze došlo k výměně v jedné z posádek, když dopoledne odjel z pracovních důvodů Ondra Šimůnek a vystřídal jej Vít Šnajdr. Ten dorazil za výpravou, která na něj čekala v kiosku U Čerta u Pelíškova jezu vlakem. Zastávka však byla na druhé straně řeky, most daleko a tak přišel na řadu přechod po hraně jezu. Divoká šlajsna však byla nad síly tohoto “kaskadéra”, který skončil ve vlnách pod ní a musel za výpravou doplavat. Poté se již nic mimořádného nestalo a výprava zakončila své – letošní rekordně krátké putování / pouze 28,1 km / v Českém Šternberku. Na závěr se sice vydatně rozpršelo, nic to však na dobré náladě všech účastníků výpravy nemohlo změnit. Večer ještě proběhlo vydařené “rozloučení” s letošní vodou v pivovarské restauraci Šalanda no a v pátek dopoledne již jen následoval návrat domů.

A ještě jeden rekord je nutno připomenout, po létech snažení se konečně letos podařilo vyhnat " kelímkový komín" přes střechu přístavku Pájovi dodávky, která nám dlouhé roky poskytuje nezbytné zázemí.

A ještě pro připomenutí jednotlivé trasy a vzdálenosti, co jsme urazili :

Den - datum

Odjezd

Příjezd

Ujeto

Středa 1.7.

Zruč nad Sázavou

Kácov

15,4 km

Čtvrtek 2.7.

Kácov

Český Šternberk

12,7 km

Ještě v průběhu letošní výpravy již bylo rozhodnuto, že příští rok se jede na Poprad a Dunajec a odjezd bude v neděli 20.června 2021. Tak snad to vyjde a nic nám to nenabourá ! Ahoooj !!!