Desetičlenná výprava kutnohorských házenkářů se letos druhý prázdninový týden vydala na slovenský Hron, na kterém se plavila od pondělí do pátku ............

---

Již dlouhá léta se někteří z kutnohorských házenkářů vydávají pravidelně v letní přestávce na “vodu” po českých řekách. Tato tradice vznikla v polovině osmdesátých let minulého století a pokračovala až do roku 2000. V roce 2010 byla obnovena mladšími členy, kteří spolu s několika původními ze “stare party” postupně zdolali Sázavu / 2010 /, Vltavu / 2011 /, Ohři / 2012 /, Otavu / 2013 /, Berounku / 2014 / a Lužnici / 2015 /. Jezdilo se vždy cca dva týdny před začátkem prázdnin, kdy ještě není na českých řekách tak velký nával. A většinou na 3-4 dny.

Ale po loňské výpravě již bylo rozhodnuto, že se letos poprvé vyrazí do zahraničí. Již v letech předcházejících byl v plánu několikrát polsko-slovenský Dunajec, nikdy to však nedopadlo.

A tak až letos konečně byl dohodnut slovenský Hron, z důvodů poměrně velké vzdálenosti bylo rozhodnuto jet na celý týden. Nakonec se výpravy zúčastnilo 10 současných či bývalých hráčů, tedy 5 posádek na zapůjčených plastových kanoích Vydra či Agara. 2 auty vyráželo 9 účastníků – Josef Bílý, Jirka Červenka, Jirka Hájek, Tomáš Hájek, Jirka Pícha, Pavel Rudolf, Vít Šnajdr, Petr Vobořil a Filip Thieme - v neděli 10.7. dopoledne z Kutné Hory do kempu v Nemecké nad Hronom / cca 20km za Banskou Bystricí /. Zde již čekal 10.člen výpravy Milan Novotný, který se po Slovensku potuloval již od předcházejícího úterý.

Na vodu výprava vyrazila v pondělí 11.7. z výše uvedeného kempu v Nemecké ve složení posádek: Bílý-Hájek, Červenka-Hájek ml., Novotný-Vobořil, Pícha-Šnajdr a Thieme-Rudolf / druzí jmenovaní byli veledůležití zadáci / a ukončila ji v pátek 15.7. v kempu Revištské Podzámčie.

Dle místních znalců bylo momentálně vody v Hronu nic, moc, avšak celé loňské léto jí prý bylo ještě o 10 cm méně. A varovali nás, že po dvou dnech již to vůbec neteče, že je to samý “volej” / to ale asi nejeli některé úseky po Sázavě, Berounce atp /. Hron ale teče poměrně svižně a i za menší vody je to parádní řeka, kterou u nás jen tak neuvidíte. A hlavně níže, kde nás varovali, že to neteče, tak je to pořád pěkně tekoucí řeka bez nějakých delších “líných” úseků. Co však na Hronu není, tak to jsou jezy pro vodáky. Na úseku, který jsme absolvovali / přes 90 km /, byly vlastně dva / Šalková a Zvolen /, u obou se musí lodě nést cca 250 m po břehu, potom níže na posledním úseku byla ještě jedna elektrárna, kde se přenášely lodě tak 150-200m. Jinak jsme výše narazili ještě na několik hatí / stare rozbité jezy /, které se však daly proplout. Na to, že jsme jeli v plné sezóně, tak Hron – a to jak řeka, tak i tábořiště - byly překvapivě poloprázdné. To abychom přijeli na tábořiště a bylo nás tam přes noc pouze nás deset, to se v Čechách nemůže stát snad ani náhodou. Nám se to předposlední noc v Šášovském Podhradí opravdu stalo. A když jsme cestou po řece potkali nějaký den vice než 5 lodí, tak to byla spíše vyjímka. Tábořiště jsou na Hronu někde dobré, někde ovšem opravdu jako u nás před dávnými lety. Služby a vybavení, tak ty jsou jak kde. Někde slušné, někde bídné. Např. v Šášovském Podhradí to bylo nejhorší, sociálky děs, voda užitková, v bufetu pouze pivo, borovička a nějaké chipsy atp. K jídlu jinak vůbec nic. Ale na zavolání zajistila nedaleká koliba u dálnice / cca 3km / pro celou naší partu dovoz na jídlo a pití k nim a odvoz zpět na tábořiště – a to zcela zdarma!!!  Jinak na každé trase se dalo někde zastavit a občerstvit se, ovšem s nabídkou okolo našich řek se to srovnávat nedá. A trochu zde pokulhává čistota řeky, první 1,5 úseku to šlo, pod B.Bystricí se to ale dost zhoršilo / asi stávkovala čistička / a řeka občas i smrděla. Ale dalo se to vydržet a hlavně svezení to bylo parádní. Příklad nakonec, poslední den nás čekalo cca 21 km, vyjeli jsme v 11,00 a v cíli byli okolo 14,30 / s vice nez půlhodinovou občerstvovací zastávkou /, tak že jsme to jeli necelé 3 hodiny – jak místní “znalec” prohlásil - po “voleji”.

A ještě pro připomenutí jednotlivé trasy a vzdálenosti, co jsme urazili:

Den - datum	Odjezd	Příjezd	Ujeto	Od - do
Pondělí 11.7.	Nemecká	Mlynčok	14 km	11:30 – 15:30
Úterý 12.7.	Mlynčok	Fort Geronimo	21 km	11:15 – 15:45
Středa 13.7	Fort Geronimo	Budča	19 km	11:40 – 16:30
Čtvrtek 14.7.	Budča	Šášov.Podhradie	16 km	11:30 – 15:30
Pátek 15.7.	Šášov.Podhradie	Revišt.Podzámčie	22 km	11:00 – 14:30

Někdy se zastávka na občerstvení protáhla okolo 1 hodiny, ve Zvolenu / ve středu / ovšem 3 posádky ochutnávali Plzeň podstatně déle a dorazili do cíle po 20 hodině !!! Ceny jsou okolo řeky celkem v pohodě, točená “desítka” běžně za éčko, za ubytování v kempu jsme platili okolo 4 eur na osobu.

A tak ještě jednou na závěr – Hron jsme si letos užili, stálo to za to. I přes nižší stav vody to stále v pohodě teče a jedna peřej střídá druhou. A ty méně tekoucí úseky mezi jsou hodně krátké a “voleje” se jim ani říkat nedá. A ani jsme nanarazili na medvědy či šutry házející cikáňata, jak se v některých diskusních fórech dost připomínalo. Asi jsme měli kliku. A tak již pomalu ale jistě plánujeme příští “vodu” – náznaky na některou slovinskou řeku na raftu se již objevily, tak o tom začneme vážně přemýšlet. Zájemci, hlaste se!!!