Jedenáctičlenná výprava kutnohorských házenkářů se letos druhý srpnový týden vydala na vodu na slovenský Hron, na kterém se plavila 6 dní - od neděle do pátku ………

---

Již dlouhá léta se někteří z kutnohorských házenkářů vydávají pravidelně v letní přestávce na “vodu” po českých řekách. Tato tradice vznikla v polovině osmdesátých let minulého století a pokračovala až do roku 2000. V roce 2010 byla obnovena mladšími členy, kteří spolu s několika původními ze “stare party” postupně zdolali české řeky Sázavu / 2010 /, Vltavu / 2011 /, Ohři / 2012 /, Otavu / 2013 /, Berounku / 2014 / a Lužnici / 2015 /. Jezdilo se vždy cca dva týdny před začátkem prázdnin, kdy ještě není na českých řekách tak velký nával. A většinou na 3-4 dny. V roce 2016 bylo dohodnuto, že se poprvé vyrazí do zahraničí, tentokrát na týden na slovenský Hron, v roce 2017 opět na týden, tentokrát na polsko-slovenské pomezí na dvě řeky - Dunajec a Poprad / pokaždé se jelo v červenci /.

A letos bylo rozhodnuto vyrazit opět na týden na slovenský Hron. Nakonec se výpravy zúčastnilo 11 současných či bývalých hráčů či rodinných příslušníků, byť bylo původně přihlášeno 14 lidí. Termín se tentokrát hledal dost obtížně, nakonec se jelo až druhý týden v srpnu. Auty vyráželo 10 účastníků – Josef Bílý, Jirka Červenka, Jirka Hájek, Tomáš Hájek, Petr Polívka, Pavel Rudolf, Pavel Šimůnek, Vít Šnajdr, Jirka Vobořil a Petr Vobořil - v sobotu 11.8. dopoledne z Kutné Hory do kempu v Nemecké nad Hronom / cca 20km nad Banskou Bystricí /. Zde již čekal 11.člen výpravy Milan Novotný, který cestoval po Maďarsku a Slovensku již od předcházejícího týdne.

V české půjčovně Dronte, která má na Hronu pobočku, bylo zamluveno 5 plastových kanoí Agara a 2 kajaky + ostatní vybavení. Na vodu výprava vyrazila v neděli 12.8. z výše uvedeného kempu v Nemecké ve složení posádek: Bílý-Hájek J., Červenka-Šimůnek, Novotný-Vobořil J., Polívka-Hájek T. / Agary – přičemž druzí jmenovaní byli veledůležití zadáci / + Rudolf / sólo na Agaře / a dva sóliské na kajaku – Šnajdr a Vobořil P. Po šestidenním putování skončila v pátek 17.8. v kempu Brehy-Nová Baňa. A v sobotu 18.8. krátce po 9 hodině tradá domů. Ne ovšem všichni, M.Novotný si zajel ještě na Dunajec, kde si sjel sólo na kajaku nejkrásnější úsek přes Pieninský národní park / Lysá nad Dunajcom - Lesnica / a domů do Prahy dorazil až v pondělí.

Vody v Hronu bylo tentokrát o něco méně než před 2 roky / v Čechách na tom byla většina řek daleko hůř /, z Nemecké je však Hron splavný celoročně. Většina členů se zúčastnila již výpravy před 2 roky a tak se vědělo, co nás čeká a nemine. I tentokrát jsme zvolili stejné etapy, jako v roce 2016, navíc jsme však přidali 19km úsek Reviště – Brehy. Původně jsme ještě měli v plánu cca 21km úsek nad Nemeckou, Brezno-Nemecká, ten však byl nesplavný. A v půjčovně nám bylo řečeno, že od dubna tam žádnou loď vůbec nevyvezli, protože tam nebyla a stale není voda !!! Jinak velmi solidní a svižné byly opět první tři etapy / až na menší voleje před jezy v Šalkové a ve Zvolenu /, ta čtvrtá trochu připomínala řeky u nás / poměrně dlouhý volej před hatí v Hronské Dúbravě a další delší pod ní /, pátý úsek opět pěkně svižný, no a poslední šestý již byl / také z důvodů klesající vody / méně tekoucí, pěkné peřejky se však našly i zde. V loděnici Brehy nám místní správce řekl, že tak málo vody v tomto úseku dlouhá léta nepamatuje. Přesto jsme celou, cca 110km dlouhou trasu zdolali bez vážnějších problémů a žádných “ztrát”. Ceny se na Hronu a v jeho okolí nijak za ty 2 roky nezměnily, bohužel ani vybavení a zázemí v kempech. Někde solidní, jinde ovšem dost a dost prosté. Ale na “vodě” našinec přivykne všemu, v tom není žádný problém. I tentokrát Hron – a to jak řeka, tak i tábořiště - byly hodně poloprázdné. Lodí jsme potkávali opravdu málo / první 2 dny 1 větší výpravu z Uherského Hradiště a 4-5 den 1 slovenskou, která měla 14 lodí /, na řece jsme byli většinou sami. Jinak na každé trase se dalo někde zastavit a občerstvit se, ovšem s nabídkou okolo našich řek se to srovnávat příliš nedá. A opět byly úseky, kde řeka i dost smrděla a plavalo v ní kde co / namátkou vana, lednička, matrace, bordel na větvích atp /. Ale dalo se to vydržet a hlavně - svezení je zde povětšinou parádní.

A ještě pro připomenutí jednotlivé trasy, vzdálenosti, co jsme urazili a čas splavu:

Den - datum	Odjezd	Příjezd	Ujeto	Od - do
Neděle 12.8.	Nemecká	Mlynčok	14 km	11:10 – 16:15
Pondělí 13.8.	Mlynčok	Fort Geronimo	21 km	11:15 – 16:30
Úterý 14.8.	Fort Geronimo	Budča	19 km	10:50 – 16:00
Středa 15.8.	Budča	Šášovské Podhradie	16 km	11:05 – 15:15
Čtvrtek 17.8.	Šášovské Podhradie	Revištské Podzámčie	22 km	11:15 – 14:35
Pátek 17.8.	Revištské Podzámčie	Brehy-Nová Baňa	19 km	11:10 – 14:40

Někdy se zastávka na občerstvení protáhla na 1-1,5 hodiny, ve Zvolenu se opět 4 posádky zdrželi podstatně déle a dorazili do cíle v Budče až po 20 hodině !!!

Ceny jsou okolo řeky i jinde celkem v pohodě, točené pivo běžně za éčko-éčko dvacet, za ubytování v kempu jsme platili 4-5 eur na osobu.

A tak ještě jednou na závěr – Hron jsme si i letos užili, i přes nižší stav vody to většinou stále v pohodě teče a jsou dlouhé úseky, kde jedna peřej střídá druhou. A ty méně tekoucí se dají vydržet, u nás je to na většině řek daleko, daleko horší.

Tak kam za rok ? Že by opět návrat na Dunajec a Poprad ???