Jedenáctičlenná výprava kutnohorských házenkářů se letos předposlední červnový týden vydala na slovensko-polskou řeku Dunajec, na které se plavila od pondělí do pátku ……….

---

Již dlouhá léta se někteří z kutnohorských házenkářů vydávají pravidelně v letní přestávce na vodu po českých řekách. Tato tradice vznikla v polovině osmdesátých let minulého století a pokračovala až do roku 1999. V roce 2010 byla obnovena mladšími členy, kteří spolu s několika původními ze “staré party” postupně zdolali české řeky Sázavu / 2010 /, Vltavu / 2011 /, Ohři / 2012 /, Otavu / 2013 /, Berounku / 2014 / a Lužnici / 2015 /. Jezdilo se vždy cca týden dva před začátkem prázdnin, kdy ještě není na českých řekách tak velký nával. A většinou na 3-4 dny. V roce 2016 se poprvé vyrazilo do zahraničí, na týden na slovenský Hron, v roce 2017 opět na týden, tentokrát na polsko-slovenské pomezí a dvě řeky - Dunajec a Poprad / pokaždé v červenci / a v roce 2018 to byl návrat na týden / tentokrát v srpnu / na slovenský Hron. V roce 2019 týden před prázdninami se čtyři dny sjížděla Otava, v roce 2020 ve stejném termínu  pouhé 2 dny zeměpisně nejbližší řeka Sázava, v roce 2021 opět týden před prázdninami a opět pouhé 2 dny podruhé v krátké době Otava / oba tyto roky bylo vždy proti počasí a z důvodů vysoké hladiny řek se ze 4 dnů zkrátily výpravy na pouhé 2 dny /. V roce 2022 opět týden před prázdninami  se jela 4 dny Vltava, v roce 2023 ve stejném období 3 dny Ohře, v roce 2024 to byl návrat opět na 3 dny týden před prázdninami na Otavu a v roce 2025 ve stejném období 3 dny Lužnice, kde oddílová tradice právě před 40 roky - v roce 1985 začala.

Letos bylo rozhodnuto vyrazit třetí červnový týden na slovensko-polskou řeku Dunajec, kam jsme se vrátili po 9 letech. Nakonec se výpravy zúčastnilo celkem jedenáct současných či bývalých hráčů, jejich kamarádů nebo rodinných příslušníků.

 

V neděli 14.června ráno vyrazilo 8 členů výpravy auty – Jirka Červenka, Jirka Hájek, Tomáš Hájek, Martin Sviták, Josef Tvrdík, Tomáš Tvrdík, Petr Vobořil a Tomáš Vyčítal z Kutné Hory do slovenské obce Červený Kláštor. Zde po ubytování proběhl tradiční “večírek na uvítanou”.

 

V pondělí 15.června dopoledne následoval přesun auty cca 8 km proti proudu do slovenské obce Lysá nad Dunajcem, kde začala 1.etapa, dlouhá 24,0 km. Na vodu vyrazily 4 plastové kanoe ve složení posádek: Červenka J.-Vobořil P., Hájek J.-Hájek T., Sviták-Tvrdík J. a Vyčítal T.-Tvrdík T. / přičemž druzí jmenovaní byli veledůležití zadáci /.

První etapa svižnou řekou s pěknými peřejemi procházela úžasným pieninským národním parkem / nejkrásnější úsek je známý pod názvem Prielom Dunajca / a končila v polském městečku Kroscienko nad Dunajcem. Valnou část této etapy je nutno vyhýbat se pltím, na kterých zde jak Poláci z levého břehu, tak Slováci z pravého břehu vozí turisty / státní hranice zde prochází cca středem řeky /. Plť je 5 dřevěných úzkých loděk, svázaných vepředu a vzadu a na tři lavičky naloží až 12 pasažérů. A dva pltníci to pohánějí a řídí 2 bidly. Plť to je tank, ta vodákovi neuhne. Musí to být naopak.

 

V úterý 16.června byla na programu 18,3 km dlouhá 2.etapa z Kroscienka nad Dunajcem do polské obce Lacko. Tato etapa byla oproti první ještě více peřejnatá, některé dost zalévaly a daly všem lodím pořádně zabrat. Došlo i ke třem nedobrovolným koupelím, nic vážného se však nestalo. Po kratším zdržení s vylitím vody se jelo dál. Z cíle etapy následoval okolo 16 hodiny návrat jak posádek, tak lodí zpět do Červeného Kláštora. Tento večer sem dorazil stálý člen výprav Milan Novotný, který však již do lodi poslední 4 roky z důvodů zdravotního stavu nesedá, ale vždy na část výpravy dorazí. Tentokrát pobyl až do čtvrtka.

 

Ve středu 17.června měla výprava v Červeném Kláštoru volný den, Tomášové T. a V. si udělali cca 50km výlet na zapůjčených kolech po okolí, zbývající šestice podnikla pěší výlet na místní dominantu Tři Koruny, špičatý trojkopec na polské straně.