Čtrnáctičlenná výprava kutnohorských házenkářů se letos předposlední červnový týden vydala na jihočeskou řeku Lužnici, na které se plavila od čtvrtka do soboty ……….

---

Již dlouhá léta se někteří z kutnohorských házenkářů vydávají pravidelně v letní přestávce na “vodu” po českých řekách. Tato tradice vznikla v polovině osmdesátých let minulého století a pokračovala až do roku 1999. V roce 2010 byla obnovena mladšími členy, kteří spolu s několika původními ze “staré party” postupně zdolali české řeky Sázavu / 2010 /, Vltavu / 2011 /, Ohři / 2012 /, Otavu / 2013 /, Berounku / 2014 / a Lužnici / 2015 /. Jezdilo se vždy cca týden dva před začátkem prázdnin, kdy ještě není na českých řekách tak velký nával. A většinou na 3-4 dny. V roce 2016 se poprvé vyrazilo do zahraničí, na týden na slovenský Hron, v roce 2017 opět na týden, tentokrát na polsko-slovenské pomezí a dvě řeky - Dunajec a Poprad / pokaždé v červenci / a v roce 2018 to byl návrat na týden / tentokrát v srpnu / na slovenský Hron. V roce 2019 týden před prázdninami se čtyři dny sjížděla Otava, v roce 2020 ve stejném termínu  pouhé 2 dny zeměpisně nejbližší řeka Sázava, v roce 2021 opět týden před prázdninami a opět pouhé 2 dny podruhé v krátké době Otava / oba tyto roky bylo vždy proti počasí a z důvodů vysoké hladiny řek se ze 4 dnů zkrátily výpravy na pouhé 2 dny /. V roce 2022 opět týden před prázdninami  se jela 4 dny Vltava, v roce 2023 ve stejném období 3 dny Ohře a v loňském roce to byl návrat opět na 3 dny na Otavu..

Letos bylo rozhodnuto vyrazit třetí červnový týden na jihočeskou Lužnici, kde oddílová tradice právě před 40 roky - v roce 1985 začala. Nakonec se výpravy zúčastnilo celkem 15 současných či bývalých hráčů, jejich kamarádů nebo rodinných příslušníků. A z toho bylo ještě 5 účastníků z původní sestavy první “házenkářské vody” před 40 roky – Jirka Hájek, Vašek Horák, Milan Novotný, Josef Tvrdík a Petr Vobořil !!!    

 

Ve středu 18.června odpoledne vyráželo 12 členů výpravy auty – Jirka Hájek, Tomáš Hájek, Václav Horák, Pavel Rudolf nejst., Pavel Rudolf st., Pavel Rudolf ml., Martin Sviták, Vít Šnajdr, Filip Thieme, Josef Tvrdík, Tomáš Tvrdík, Petr Vobořil a Tomáš Vyčítal z Kutné Hory plus Milan Novotný a jeho kamarád Pavel Martínek z Prahy do Majdaleny nad Lužnicí, do místního kempu. Zde proběhl tradiční “večírek na uvítanou”.

 

Ve čtvrtek 19.června dopoledne následoval přesun vlakem proti proudu do Suchdola nad Lužnicí, kde začala 1.etapa, dlouhá 11,6 km. Na vodu vyrazilo 7 plastových kanoí ve složení posádek: Hájek J.-Hájek T., Horák-Šnajdr, Sviták-Tvrdík J., Rudolf ml.-Rudolf nejst., Thieme-Rudolf st. Vyčítal-Tvrdík T. a Martínek-Vobořil / přičemž druzí jmenovaní byli veledůležití zadáci /. První etapa poklidného toku / který se v některých místech podobal cestě po pravěku /, končila právě v kempu v Majdaleně. Pouze první den strávila na řece posádka Horák-Šnajdr a Pavel Rudolf nejst., kteří museli domů odjet již v pátek dopoledne a po vodě již nepokračoval Pavel Martínek. Naopak ve čtvrtek večer se k výpravě přidal Tomáš Svoboda, který se v minulosti několikrát těchto výprav zúčastnil.

 

V pátek 20.června byla na programu nejdelší, 18,7 km dlouhá 2.etapa z Majdaleny do kempu Jemčina. Začátek byl sice na Lužnici, poté následovla na rozvodí odbočka na Novou řeku / což je vlastně umělý, cca 13 km dlouhý kanál z pradávných dob /, která se následně vlévá do Nežárky. Tam byl právě v Jemčině konec této etapy. Opět to byl, tentokrát až velice poklidný tok, kdy už k několika zádrhelům přece jenom došlo. Bylo to z důvodů velmi nízkého průtoku, kdy byly některé úseky nesjízdné a tak došlo na vodní “pěší turistiku”. A že se těch stovek metrů skoro suchou řekou nachodilo. Ale i to se dalo přežít, byť do cíle této etapy výprava dorazila až v 19:45.

  

 

V sobotu 21.června čekala výpravu poslední 3.etapa, dlouhá 15,4 km z kempu Jemčina do tábořiště Hamr v obci stejného názvu. Na tomto úseku čekalo na výpravu několik nízkých stupňů a v cíli etapy jediná sjízdná šlajsna, vše zdoláno bez problémů či nedobrovolné koupele. A i během této etapy byly v řece úseky, kdy se muselo z lodi ven a pokračovat pěšky. Dle jednoho místního staršího usedlíka, bydlícího přímo u řeky - “takto málo vody v tomto období nepamatuji“. V tábořišti Hamr byl tedy konec letošního putování.

 

Letošní “voda” vyšla opět parádně, a to hlavně pohodovým počasím. S vodou v řece to již bylo hodně bídné, misty až mizerné a některé úseky doslova nesjízdné. Ale vše jsme nakonec zvládli bez problémů. Výprava zdolala za 3 dny na řece téměř 46 km a určitě převládá u většiny naprostá spokojenost. Voda 2025 se zkrátka vydařila a již se těšíme na příští rok.

 

A ještě pro připomenutí jednotlivé trasy a vzdálenosti, co jsme urazili :

Den - datum	Odjezd	Příjezd	Ujeto
Čtvrtek - 19.června	Suchdol nad Lužnicí	tábořiště Majdalena	11,6 km
Pátek - 20.června	tábořiště Majdalena	tábořiště Jemčina	18,7 km
Sobota - 21.června	tábořiště Jemčina	tábořiště Hamr	15,4 km

 

Tak kam za rok ? Zájemců spíše ubývá, naopak roky přibývají, ale již během letošní vody bylo rozhodnuto – v neděli 14.června 2026 vyrážíme na týden na dlouho odkládanou výpravu na slovensko-polský Dunajec.

Všichni zájemci tak mají dostatečně dlouhou dobu si to zařídit tak, aby se mohli této výpravy zúčastnit.